Vzhůru do Afriky…
Žáci šestého ročníku se v hodinách zeměpisu seznamují s přírodními podmínkami a životem na černém kontinentu. Letošní jaro bylo jako stvořené pro vytvoření iluze, že jsme se ocitli v zemi tak vzdálené.
Okny proniká do třídy horký vzduch, sluch vnímá hudbu nepodobnou té, která běžně provází náš všední den, a před očima se na interaktivní tabuli střídají obrazy odpadky zavalených tržišť, lidských tváří změněných malbou v exotické masky, přírody prahnoucí po vodě, obydlí bez vymožeností evropské civilizace, africké školy, kde děti různého věku sedí na zemi a do rytmu skandují čísla předříkávaná učitelem… Děti na okamžik nahlédnou do světa, který je pro ně nepochopitelný, a snad pocítí vděčnost, že sedí v té “strašné” škole.
A pak přijde výtvarná výchova a ony s lehkostí – kterou prožíváme jen ve šťastném dětství – zapomenou na stísněný pocit ze setkání s bídou a nemocí a malují „svou“ Afriku a její obyvatele…